Půlnoční párty Suchý + Šlitr MP3

Kód: 173
349 Kč
Skladem

„Půlnoční párty byla jediným programem, který jsme hráli pod samopaly. Bylo to v roce 1968 v armádním studiu Československého rozhlasu střeženém českými vojáky před okupanty.“ Jiří Suchý 

Detailní informace

Detailní popis produktu

Kořeny vzniku pořadu spadají do roku 1967. Jiří Šlitr tehdy strávil několik měsíců na světové výstavě Expo 67 v Montrealu, kde v rámci Kinoautomatu Radúze Činčery uváděl pořad pro děti a také hudební program Stars of Prague, v němž představoval československé pěvecké hvězdy jako Hanu Hegerovou, Juditu Čeřovskou nebo Karla Gotta. Přitom zde pozorně sledoval aktuální umělecké trendy a opakovaně jezdil také do sousedních Spojených států, kde jej mimo jiné zaujal typ hudebního večera, o němž se posléze po návratu do republiky zmínil i v rozhovoru pro Kulturní tvorbu: „Když jsem byl v Americe, tak jsem tam na to narážel v každé hospodě, v takových těch tingl-tanglech, šantánových podnicích, kde lidi pijí jen pivo a na stole tam mají buráky – a to je všechno, nic jiného se tam nedostane. Ale je tam pianista a bendžista a obsluhují holky v korzetech, eventuálně v těch lepších lokálech je holka na houpačce u stropu, houpá se jako ozdoba – a nic se tedy neděje, než že ti muzikanti hrají písničky a lidi je zpívají, národní písničky, pochodové písničky, šlágry, a je to tak úžasná atmosféra a je to tak spontánní, že nevím, jestli tu někdy někde v Praze něco takového bylo…" V archivu Českého rozhlasu se dochovaly pouze tři z odvysílaných dílů (1, 2 a 5), které proto zařazujeme přednostně v kvalitní podobě. Po zbylých třech pátral spisovatel Lukáš Berný spolu s Ondřejem Suchým, Růženou a Jaroslavem Majerčíkovými a s nemalou pomocí Davida Hertla z Českého rozhlasu. Zejména díky archivům Bohuslava Smítky, Iva Bílého a Věry Kyliesové se podařilo objevit několik záznamů, jež sice mají notně sníženou audio kvalitu, nicméně zařazujeme je také jako cennou archivní památku práce Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Tyto záznamy si vyžádaly několik zásahů. Ačkoliv v roce 1968 všechny díly působily jako živé vysílání, ve skutečnosti byly zpravidla o den dříve přetáčené a následně krácené. Slyšíme v nich někdy ne úplně citlivé zásahy střihu a v některých případech se naopak drobné části díky střihům záznamů opakovaly. První díl byl při premiéře z neznámého důvodu vysílán pouze do písně Blues o světle. Následná skladba Kytky se smály byla vypuštěna, přičemž další tři písně (Honky tonky blues, Trojský kůň a Propil jsem gáži) byly i s mluveným slovem S+Š dodatečně použity při tvorbě čtvrtého dílu (byly tam vstřiženy po bloku skladeb Jaroslava Jakoubka). Zcela totožnou nahrávku písně Propil jsem gáži prodlouženou o finální track prvního dílu Spánek má strýčka portýra znovu režie použila jako finále také šestého dílu. V našem záznamu uslyšíte kompletní nahrávku prvního dílu se všemi zmíněnými písněmi, jež se v této podobě reprízovala, resp. prvně vysílala 5. ledna 1969 pod upraveným názvem Nedělní párty S+Š. Z toho důvodu vypouštíme totožnou (ovšem zvukově nekvalitní) část nahrávky v díle čtvrtém. Stejně tak jsme vystřihli opět totožnou verzi písně Propil jsem gáži z dílu šestého, byť zde pro dojem ucelenosti dílu ponecháváme závěrečné zopakování skladby Spánek má strýčka portýra, kterou S+Š i v jiných případech s oblibou používali jako finále.

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole: